o
může - tak kvete a kvete to i nám. Rododendrony, azalky ale i jabloně a
další stromy se nám při dobré péči odměňují tím nejkrásnějším čím mohou
- svými květy. Příroda začíná žít naplno. Sluníčko již příjemně hřeje -
ale to všechno s sebou přináší i negativní důsledky. Škůdci útočí na naše
stromky každým dnem, a to i ve zcela nečekaném množství. Jarní slunce -
někdy tak příjemné, dokáže svým intenzivním zářením spálit mladé lístky
a na celý rok je poznamenat nevzhlednými hnědými skvrnami.
1) Získávání a přesazování rostlin
Pokud jsme na podzim či na jaře vyseli semena, chráníme nyní klíčící semenáčky před slunečním žárem a nočními mrazy (do 15. května).Sazeničky a zakořeněné řízky z loňského rozmnožování přesadíme - nejlépe do volné půdy, aby během roku co nejvíce zesílily.
U bonsají, které jsme nepřesadili, kontrolujeme, zda drenážní otvory nezarostly kořeny, čímž by se zamezilo odtoku vody z misky a docházelo by k zahnívání kořenů.
2) Rozmnožování a roubování
Tento měsíc je relativní klid. Můžeme však ještě řízkovat konifery.3) Tvarování
Při alespoň částečném vyzrání letošních výhonků můžeme velice opatrně již nyní usměrňovat jejich růst drátem nejnižšího průměru. Musíme dbát, aby byly výhonky již dobře zdřevnatělé, neboť jinak se velice snadno vylomí.Pokud jsme nestihli tvarování drátem před olistěním, můžeme tak učinit velice dobře i nyní. Listy se nám sice při práci pletou, ale větvičky jsou ideálně pružné. Drátem můžeme tvarovat v tomto období všechny listnaté a většinu jehličnatých dřevin. Nejpozději v květnu nezapomeneme odstranit drát z loňského tvarování, neboť by se zařízl do kůry. Pokud však nejsme s tvarem spokojeni, umístíme na větev drát nový.
Po 15. květnu, kdy máme záruku, že už nám listnaté bonsaje nenamrznou, můžeme naplno přistoupit ke krácení letorostů. U jehličnanů přistupujeme ke krácení letošních výhonů na jednu třetinu, případně u borovic vylamujeme celé "svíčky" rašící na nevhodných místech. V květnu musíme tuto práci ukončit.
4) Hnojení
Pokud jsme se rozhodli přihnojovat, pokračujeme tak po celou základní vegetační dobu až do konce července ve zhruba čtyř až pětitýdenních intervalech. U bonsají plodících, přestaneme hnojit v období od rozkvětu do nasazení plodů. U jehličnanů začínáme s přihnojováním až po zakrácení výhonu.5) Ochrana před škůdci
Květen je pro hmyz vrcholem sezóny. Zejména mšice a svilušky jsou v této době nesnesitelné. Kromě běžných chemických přípravků již léta proti mšicím úspěšně používám postřik z vyvařených nedopalků cigaret a to bez jakýchkoliv negativních následků pro rostliny. V případě, že jste nekuřáci a nechce se Vám vybírat cizí popelníky, je třeba opakovaně provést postřik 0,1% MESUROLU, NITRANU 50 WP, případně jiného přípravku uvedeného v příloze č. 2 na konci knihy.Při vlhkém počasí je sice hmyzích škůdců méně, ale zato se mohou objevit nepříjemná houbová onemocnění. Proti padlí preventivně nasazujeme 0,1% roztok FUNDAZOLU (10 ccm na 10 l vody) nebo 0,4% NOVOZIR MN - 80 (40 ccm na 10 l vody).
U některých javorů (Acer burgerianum, palmatum) se touto dobou občas vytvoří na listech podobný b1ý povlak jako je padlí, ale nejde fungicidy používanými proti padlí zdolat. Jedinou známou ochranou proti této houbě (vhodné i proti padlí) je nalézt pro uvedené listnáče vhodné vzdušné stanoviště, kde listy co nejdříve oschnou. Z tohoto důvodu není vhodná ani pozdní večerní zálivka, neboť listy pak zůstanou dlouho vlhké - což jsou ideální podmínky pro napadení těmito houbami.
6) Umístění
Světle zelené nevyzrálé lístky bonsají musíme v květnu chránit před silným slunečním zářením. Pokud se nám to nepodaří, slunce listy spálí a tak je raději před přímým slunečním zářením (alespoň v poledních hodinách) chráníme stíněním.Pokud máme stromky umístěné u zdi, nezapomínáme je otáčet. Mezi bonsajisty je již částečně vžitý způsob otáčení ve směru hodinových ručiček o 90° každých 14 dní.
 |
|
|
|
|