ny
se dále rapidně krátí a teplota stále klesá. V tomto měsíci se již zcela
určitě dočasně rozloučíme se všemi svými venkovními bonsajemi. I těm nejodolnějším
bychom měli vytvořit alespoň částečně příznivé podmínky pro přežití jednoho
z nejrizikovějších období roku. Než je uložíme do jejich zimovišť, můžeme
se ještě potěšit pohledem na jemné větvoví listnáčů, které teprve nyní
- bez listí, naplno vynikne. I tak je to však poněkud smutný pohled - po
pestrém podzimu je období zimy zcela fádní. I jehličnany zakalí svou zelenou
barvu a mnoho začátečníků se až do jara obává o jejich zdravotní stav.
Zajímavě vyhlížejí jen dřeviny, které si dlouho do zimy podrží svěží zelené
olistění nebo pestré plody. Nejkrásnějšími z těch nejvíce rozšířených jsou
určitě skalníky. Zelené a žluté malé lístky doplněné záplavou červených
plodů působí opravdu velice dekorativně. Také jeřáby, cesmíny a rakytníky
jsou i v této době krásné.
Tak jako je v Japonsku symbolem jara rozkvetlá sakura (pro pěstitele bonsají samozřejmě bonsai ze sakury), je japonským symbolem zimy KAKI (Diospyros kaki - tomel). Také on si podržuje plody dlouho do zimy a výrazné oranžové plůdky zůstávají na větvích, i když je celá rostlina již pod sněhem.
Převážná část práce je již vykonána, a tak budou i následující kapitoly stručnější. Také počasí není poslední dva měsíce příliš vhodné pro většinu prací. Výjimkou je snad jen dokončení zazimování bonsají.
Tento měsíc se zaměříme na dřeviny pocházející z našich nebo obdobných přírodních podmínek. Pro bonsaje z těchto dřevin je nejlepším způsobem přezimování ve volné půdě mimo misku – tak, jak bylo popsáno v měsíci říjnu.
Pokud vlastníme kvalitní keramiku, nemusíme stromek z misky ani vyjímat. Misky postavíme vedle sebe, nejlépe do mělké prohlubně a po zalití (důkladném) je zahrneme spadaným listím, kterým vyplníme i prostor mezi miskami (natěsnáním). V případě zimování v miskách musíme občas stromky zalít, zejména při jasném bezsrážkovém počasí, neboť většina rostlin v zimě spíše uschne než zmrzne. Pokud nemáme možnost zimování v půdě, misku obalíme vhodným a dostupným izolačním materiálem proti promrznutí (stačí i vrstva zmačkaných novin) a zimujeme za oknem nebo na balkóně. Nezapomínáme občas zalévat nebo ještě lépe - povrch misky chránit vrstvou sněhu, který při oblevě dodá rostlině potřebnou vlhkost. I když jsem se o jevu zvaném fyziologické sucho zmínil již na počátku knihy - v měsíci lednu, považuji jej za největšího viníka úhynu našich bonsají, a proto bych chtěl znovu zdůraznit, že pokud je substrát v misce vyschlý (voda může i vymrznout) - rostlina uschne. Pokud je "na kost" zmrzlý - rostlina uschne také. Chráníme tedy misku před enormně nízkými teplotami a v případě zvýšení teploty (oblevy), hned vodní deficit doplníme. Ideálním izolačním materiálem je právě spadané listí natěsnané mezi miskami a na jejich povrchu, neboť teplotní výkyvy do značné míry vyloučí a udrží půdu v misce vlhkou. Při zimování bonsají na balkóně můžeme zvolit i způsob, kdy umístíme bonsaje do prostorné bedny a zahrneme je rašelinou do výše cca 3 cm nad úroveň misky či kořenového balu. Pokud jsou naše podmínky ještě skromnější, nahradíme bednu papírovou krabicí a rašelinu právě těmi zmačkanými novinami, kterými misky obložíme. Opět nezapomínáme na občasnou zálivku.
Je mnoho dalších možností jak rostliny zimovat - mezi okny, v pařeništích, skleníku, v jamách překrytých rohožemi atd. Vše závisí od podmínek a možností, které rostlinám můžeme vytvořit. Zapamatovat si však musíme několik zásadních pravidel:
1) půda v misce nesmí ani v zimě přeschnout;
2) bonsai musíme v zimním období chránit před přímými slunečními paprsky, které zvyšují výpar z rostliny;
3) opadavé listnáče můžeme zimovat ve tmě, stále zeleným dřevinám musíme i v zimě zabezpečit dostatek světla;
4) bonsaje nesmíme v žádném případě zimovat v nevětraných prostorách;
5) rostliny je třeba zabezpečit proti drobným hlodavcům.
Pokud se pro zimování řídíme radami z překladů cizí literatury, je třeba si uvědomit, jaké klimatické poměry v dané zemi převládají. Znám několik bonsajistů, kteří o své stromky přišli právě díky těmto radám, když se v zahraniční literatuře dočetli, že na zimu stačí umístit rostliny pod police, na kterých jsou během roku pěstovány.
V zimním období bychom také neměli
zapomenout na přípravné práce na další sezónu. Jedná se o vyčištění a nabroušení
nářadí, výběr, nákup a opravy misek, přípravu zeminy, drenáže i štěrku
na povrch půdy a také studium literatury. Zároveň si doplníme záznamy o
rostlinách a rozvrhneme si práci na další rok (co přesadíme, co vystavíme
- a co zcela přetvoříme).
 |
|
|
|
|