eden
je měsíc, kdy se rostliny nacházejí v nejhlubším zimním spánku. Přesto
se jaro blíží a musíme se pečlivě na jeho příchod připravit. Doplníme si
své záznamy o jednotlivých rostlinách za uplynulý rok. V této době se také
věnujeme prohlídce zejména listnatých bonsají a právě nyní, kdy bez listí
vynikne stavba jejich koruny, začínáme přemýšlet o dalším postupu jejich
tvarování. Již nyní bychom si měli rozvrhnout a určit, které rostliny přesadíme,
které budeme v letošním roce vystavovat, jaké si musíme doplnit misky,
ale i ostatní pomůcky pro přesazování, hnojiva, jmenovky a další potřeby
pro celoroční práci. Zjistíme si stav našeho nářadí, vyčistíme a nabrousíme
vše, co čisté a ostré má být.
1) Získávání a přesazování rostlin
Pokud máte někde v přírodě vyhlídnutý stromek a je připravení k přesazení tak, že byl na jaře minulého roku obrytý, čímž se mu přerušily hlavní kořeny a vytvořil se bohatší kořenový systém, můžeme již nyní začít realizovat jeho přesazení – prozatím na zahradu, do volné půdy. Je však k tomu třeba splnit dvě podmínky. Ta první je technická, druhá etická. Při vykopávání stromku nesmí mrznout. Za mrazu se zvětšuje nebezpečí poškození větví i kořenů. Nevadí, pokud je půda částečně promrzlá, vykopaný kořenový bal je kompaktnější a kořeny nepoškodíme. Pokud však zjistíme, že je půda příliš tvrdá a mohlo by při rozlomení balu dojít k poškození kořenů, odložíme tuto práci na později. Lze ji (snad kromě prázdninových měsíců) za dodržení určitých pravidel vykonat během celého roku. Etická podmínka se týká místa, ze kterého stromek z přírody bereme. Je neomluvitelné, pokud nás zaujmou stromky v místech, kde těžce bojují o svůj život s povětrnostními vlivy, a kde sice pouhým přesazením takovéto rostliny do nádoby získáme poměrně kvalitní bonsai, ale poškodíme tím např. rezervaci. Stále se ještě dost vhodného materiálu dá nalézt v lomech, na okrajích cest, ale i na místech určených pro stavbu silnice či sjezdovky.2) Rozmnožování a roubování
V lednu si nezapomeneme nařezat rouby na jarní roubování. Tento způsob volíme v případě tvorby stylu „koště“ ze silnějšího stromku nebo pokud chceme vypěstovat kvetoucí a plodící bonsai např. z jabloně. Období od vánoc do poloviny ledna je nejvhodnější, neboť rouby jsou ještě v plné dormanci (zimním klidu). Rouby uchováme nejlépe v písku nebo rašelině ve vlhku při teplotě mírně nad nulou. Můžeme využít buď sklepa, případně lze rouby i obalit ve spodní části vatou mírně navlhčenou velice slabým roztokem hypermanganu a uložit v igelitovém sáčku do spodní části chladničky. Výběru větévek za rouby věnujeme značnou pozornost. nejkvalitnější získáme z jižní části koruny, z loňského dřeva střední tloušťky. Ze stromu je neodebíráme pokud možno za mrazivého počasí. Rouby jehličnanů odebíráme až těsně před roubováním. Rouby listnáčů odebíráme tří až pětiočkové (výjimečně i jednoočkové). Pokud máme připravenou dobře zakořeněnou podnož v přenosné nádobě – např. v pěstebním kontejneru, nemusíme uchovávat rouby až do jara. Rostlinu přeneseme do prostředí s teplotou okolo 10°C, kde počne rašit, a my můžeme tímto způsobem roubovat uprostřed zimy.3) Tvarování
Tento i následující měsíc jsou rostliny v hlubokém zimním spánku. Snášejí nyní velmi dobře i silný základní řez. Využíváme toho zejména u listnáčů, kdy dokonale vidíme stavbu koruny. Velké řezné rány nezapomeneme ošetřit štěpařským voskem nebo do hněda tónovaným latexem. U borovic začínáme již nyní s vylamováním nežádoucích pupenů, čímž podpoříme lepší vývin těch zbývajících. Tam, kde jsme se rozhodli v loňském roce k tvorbě „jinu“ a drátem jsme doposud živou větev patřičně vytvarovali, můžeme nyní přistoupit k vlastní realizaci. Štípačkami sejmeme drát jeho přeštípnutím v každém ohybu (pozor, větve jsou křehké), a nožem, případně pinzetou, odstraníme kůru. Po dokončení žádaného vzhledu suché větve či vrcholu ošetříme ránu směsí práškové síry, vápenného hydrátu a vody v poměru 1:1:1. Jin pak dostane barvu starého dřeva vyběleného slaným mořským větrem a deštěm. Zároveň je dřevo chráněno proti houbovým chorobám. Pokud zimujeme bonsaje mimo venkovní prostředí (takže nejsou promrzlé), můžeme již nyní začít s tvarováním drátem. Nesmíme však nikdy drátovat zmrzlé rostliny. I tak může, při jen trochu neopatrném zacházení, dojít ke zlomení větve. V takovém případě neprodleně větev usadíme zpět na místo – jelikož lom není nikdy ideálně rovný, lomové plochy do sebe poměrně dobře zapadnou. Místo lomu zamažeme štěpařským voskem a zpevníme ovázáním PVC páskou nebo lýkem.V lednu a únoru je nejvhodnější období k sejmutí drátu po loňském tvarování, a to výše popsaným způsobem. Drát na rostlině nesmí zůstat déle než rok. I když nejsme s tvarem spokojeni, navineme drát znovu nebo zvolíme jiný způsob tvarování (rozporky, vyvázání, závaží).
4) Hnojení
V lednu a únoru jsou rostliny ve vegetačním klidu. Během této doby je nehnojíme.5) Ochrana před škůdci
V období zimního spánku je vhodný čas k hubení hmyzu. Tento přezimuje na své hostitelské rostlině ve stádiu kukly, larvy nebo nejčastěji vajíčka. S přezimováním hmyzu ve stádiu dospělce se většinou, vzhledem k velikosti našich stromků, nesetkáváme. K jejich aktivizaci dochází bezprostředně po jarním oteplení. Většina insekticidů se aplikuje velice účinně v době vegetačního klidu. S úspěchem lze použít 2% roztok přípravku Arborol. Nezapomeňme také na rostliny zimující ve sklenících, jamách a jinde. Pokud však máte možnost, doporučuji některý z olejnatých preparátů typu Oleometation, Oleoekamet či obdobných, které mají podstatně menší obsah jedovatých reziduálních látek, i když jsou více účinné než postřiky tradiční.6) Umístění rostlin
Zazimované bonsaje je nutno alespoň jedenkrát týdně prohlédnout. Pokud se teploty pohybují nad 0°C, kontrolujeme misky častěji. Zazimujeme-li stromky v uzavřených prostorách (sklep, chodba, garáž apod.), nesmíme zapomenout na větrání, kontrolu vlhkosti a teploty. Optimální teplota by se měla pohybovat v rozmezí +1 až –5°C. Stromky 2x až 3x týdně rosíme. Také u bonsají zimovaných ve sklenících či pařeništích je třeba kontrolovat vlhkost substrátu. Za slunečných dnů je nutno stínit a větrat, aby nedocházelo k příliš velkému kolísání teplot. Navíc v nevětraném skleníku vystoupí I za mrazivých slunečných dnů teplota tak vysoko, že hrozí předčasné narašení rostlin.Odolné bonsaje, zimované venku, nevyžadují žádnou zvláštní péči. V případě sněhové pokrývky můžeme na misky nahrnout větší množství sněhu, což má hned dvojí význam:
1) Rostlina má při oblevě dostatek vláhy a nedojde tak k přeschnutí substrátu v misce při těchto vyšších teplotách. I v miskách nám totiž bonsaje málokdy zmrznou, většinou se jedná o poškození tzv. fyziologickým suchem, kdy i za jasných slunečných zimních dnů dochází k odpařování vody (transpiraci) jehličím, ale i kůrou u opadavých listnáčů, a rostlina nemá kde vodu vzít, neboť v misce buď vymrzla, nebo je substrát ještě tak zmrzlý, že je voda pro bonsaj nepřístupná. Dobré zazimování a zvětšená sněhová pokrývka na misce toto nebezpečí sníží.
2) Sníh během zimy vyplní veškeré prostory mezi miskami a v předjarním období ochlazuje substrát i rostliny do té míry, že nedochází k předčasnému vyrašení a k následnému poškození rostlin mrazem.
 |
|
|
|
|