ačíná
druhé nádherné období bonsajisty. Po jarním rašení a kvetení je to nyní
počínající podzimní vybarvování listnáčů. Také bonsaje, které mají plody,
začínají působit velice dekorativně. Teplota i délka dne však již povážlivě
klesá a musíme začít pomýšlet na práce spojené s přezimováním rostlin.
V září začneme omezovat zálivku. Tím podpoříme krásné vybarvení listů a
letorosty nebudou v zimě tak ohroženy namrzáním.
1) Získávání a přesazování rostlin
V září můžeme pokračovat s vykopáváním a přesazováním jehličnanů. Nyní již mají všechny druhy vyzrálé letorosty a tak můžeme tyto práce provést s nejmenším rizikem. Listnáče však ještě nevykopáváme. Teprve plné podzimní zbarvení či shozené listy jsou neklamným znamením, že je můžeme z jejich stanovišť vyzvednout.Rostliny v nádobách můžeme během měsíce září přesazovat takřka bez omezení. Začínáme jehličnany, pokračujeme listnáči a nakonec si necháme samozřejmě ty, jejichž letorosty ještě zcela nedozrály .
Koncem září také bezpodmínečně ukončíme přesazování semenáčků a zakořeněných řízků z jarního rozmnožování.
2) Rozmnožování a roubování
Také nyní, koncem září, lze úspěšně řízkovat jehličnany. Vyzrálé letošní řízky mělce zapichujeme do vlhkého písku v pařeništi a zde je ponecháme (za mírného zavlažování) až do jara.3) Tvarování
V tomto ročním období odstraňujeme z bonsají pouze stará odkvetlá květenství a u jehličnanů i suché uhynulé jehličí aby pronikalo do koruny více světla. Navíc je toto jehličí okamžitě napadáno houbovými chorobami, které se při příznivých podmínkách mohou přenést i na jehlice zdravé.Pokud po posledním řezu letorosty ještě př1iš bujně narostly, je možné je nyní radikálním řezem zkrátit (zhruba o 2/3).
I když někteří autoři uvádějí podzimní měsíce jako vhodné pro drátování, doporučuji se jim vyhnout. Délkový i tloušťkový přírůst je ukončen, za normálních okolnosti rostlina nevytváří žádná růstová pletiva a fixace přes zimní období je tedy nesmyslná. Navíc drát u některých rostlin nepůsobí (zvláště při vysokých mrazech) v zimním období dobře a zvětšuje se tudíž pravděpodobnost poškození bonsaje.
Při tvarování drátem se řídíme jednoduchými pravidly:
a) Drát nesmí na rostlině zůstat déle než rok!
b) Při odstraňování drátu jej z jakýchkoliv (ani úsporných) důvodů nesmíme odmotávat, nýbrž jej přerušíme štípacími kleštěmi v každém ohybu z pohledové strany.
c) Drát musí být veden těsně po povrchu kůry (nesmí se však do ní zařezávat). Za samozřejmé se považuje, že se vyhýbáme pupenům a listům.
d) Raději (zejména u silnějších větví) volíme více slabších drátů vedle sebe, než jeden silný. Vyhneme se tak poškození větve při tvarování.
e) Důležité je kotvení drátu v půdě nebo za jinou větev. Dobře navinuty drát, ale špatně ukotvený (neboť se nemá o co pevně opřít) je na bonsaji zcela zbytečnou ozdobou, protože větev v požadovaném směru neudrží.
f) Používáme-li měděného drátu, je třeba jej před tvarováním změkčit mírným žíháním nad plamenem. Musí to být plamen o ne př1iš vysoké teplotě a době. Ať v Japonsku či na české vesnici je k této činnosti nejvhodnější zapálená hrst slámy (v Japonsku rýžové). My z města se musíme spokojit se zmuchlanými novinami. Drát po žíhání změkne a dá se dobře navinout na větev. Postupem času však ztvrdne a není jej možno z rostliny sejmout (bez jejího poškození) jinak, než způsobem popsaným v bodě b). Hliníkový drát takovéto úpravy nevyžaduje.
4) Hnojení
Od září až do konce roku se již nehnojí. Pokud toto doporučení porušíme, vystavujeme se nebezpečí druhé mízy (samozřejmě u bonsají) a následného poškození rostlin prvními mrazy. Pro následující tři měsíce se tedy s touto kapitolou již rozloučíme.5) Ochrana před škůdci
Také v září pokračuje ochrana před škůdci zavedeným způsobem. Nezapomínáme na to, že včasným zjištěním a likvidací škůdce zamezíme enormnímu poškození rostliny nebo dokonce i jejímu úhynu. Jsou-li napadeny listnáče padlím, či jinými houbami, ošetříme je ještě nyní. Za teplého počasí bonsaje zamlžíme příslušnou koncentrací fungicidu (Novozir, Limazeb, Fundazol aj.) a dále postupujeme podle návodu doporučeného výrobcem.6) Umístění
Pominula letní vedra a ještě není nutné většinu rostlin připravovat na přezimování. Bytové bonsaje, které byly od konce května venku na zahradě, balkóně aj., přenášíme nyní zpět do interiéru. Omezenou zálivkou a pokud možno sníženou teplotou je postupně uvedeme do období vegetačního klidu. Tyto rostliny pozastavují své fyziologické procesy cca na dva měsíce (lilek, citrusy, azalky aj.). Optimální teploty jsou pro ně v tomto období + 10 - + 15°C, což jsou teploty, které jdou koncem září i začátkem října poměrně dobře navodit. Vynucený zimní klid však není u většiny těchto rostlin nutností a za příznivých podmínek probíhají životní pochody intenzivně po celý rok.
 |
|
|
|
|