řichází
léto. První polovina měsíce má ještě přirozený půvab jara. Stále krásně
kvetou některé dřeviny - např. rododendrony. Listy a jehličí jsou ještě
svěže zelené, stejně tak i mech, který nestačilo spálit prudké letní slunce.
A z toho již vyplývají naše první práce a činnosti. Jednou z nich je právě
ochrana rostlin před intenzivními slunečními paprsky. Důležitá je rovněž
kvalitní zálivka, aby substrát v misce nepřeschl. Ideální stav je takový,
aby byla půda stále vlhká. Vyhýbáme se zálivce během dne a volíme raději
pozdní odpoledne. Ráno stromky rosíme, případně ještě i znovu zalijeme.
Pokud nám to stanoviště bonsají dovolí, rosíme i okolí rostlin pro větší
zvlhčení vzduchu. Vydatné zálivky se nemusíme obávat, pokud nemáme zarostlé
drenážní otvory, zbytečná voda odteče a rostlinu nemůžeme „ulít“.
1) Získávání a přesazování
V červnu bychom měli ukončit veškeré práce s přesazováním rostlin. Vzhledem ke značným teplotám, intenzivnímu slunečnímu svitu a nízké vzdušné vlhkosti je nebezpečí úhynu čerstvě přesazených rostlin největší. Bonsaje ovšem jdou přesadit kdykoliv, ale zejména začátečník by se měl nejrizikovějším obdobím vyhnout. Tou nejnebezpečnější dobou je právě čas od poloviny června do konce srpna.Jedinou výjimkou jsou azalky, které přesazujeme po odkvětu, právě v tomto období, se současným hnojením a odstraněním zaschlých květů. Rostlina totiž okamžitě vyžaduje přísun potřebných látek pro tvoření květních pupenů na příští rok.
V červnu můžeme vyjmout z pařníků a množáren letošní semenáčky i loňské zakořeněné řízky, pokud jsme tak z obav před poškozením mrazy dosud neučinili.
2) Rozmnožování
Počátek června je ideálním obdobím k nejzajímavějšímu způsobu rozmnožování - vzdušnému hřížení.Podstatou tohoto způsobu je získávání materiálu k pěstování bonsají z dospělých stromů poraněním kůry takovým způsobem a za takových podmínek, aby se na větvi vysoko nad zemí vytvořily kořeny.Nejvhodnější dobou pro tento způsob je právě časné léto kdy se teplota pohybuje okolo 20°C. Vyhlédneme si větev nejvíce se blížící svým tvarem hotové bonsaji. Provedeme horizontální řez nahoře, dole a pak oba obvodové řezy spojíme vertikálním. Kůru sloupneme a dřevo poškrábeme, čímž narušíme kambium a kořeny se rychleji vyvinou. Délka "d" je dvoj až trojnásobkem průměru větve.
Nyní je potřeba rašelinu udržovat stále vlhkou. Oddělení od kmene lze provést nejdříve na podzim. V případě, že se jedná o hlavní větev nebo kořeny rostou pomalu, oddělujeme větev až na jaře. Větev odřízneme, odstraníme část rašeliny, přičemž dáváme pozor, abychom neporanili kořeny. Oddělujeme při objevení nejméně deseti kořenů. U některých druhů dřevin se může stát, ze se v první fázi kořeny nevytvoří - pouze houbovité pletivo z kterého se kořeny vyvinou až později.
Po oddělení od stromu zasadíme budoucí stromek nejlépe do volné půdy. Pokud sázíme stromek do nádoby, volíme větší a hlubší misku (květináč) a pravidelně zaléváme. Stromek zajistíme proti vyvrácení. Toto nepodceňujeme, neboť kořeny jsou jemné a rostlinu v misce nefixují. V případě vhodného materiálu provádíme nyní i klasické kopčení a hřížení u větví rostoucích v dosahu pudy.
Červen je rovněž nejvhodnější dobou k řízkování listnáčů. Také zde existuje mnoho způsobů a odchylek vytvořených jednotlivými pěstiteli. Při dodržení alespoň těch nejdůležitějších zásad lze dosáhnout slušných výsledků.
Po odříznutí umístíme řízek na 2 - 3 hodiny do vody. Z listů odstraníme 2/3 jejich plochy: Připravíme si dřevěný truhlík nebo keramickou misku bez glazury (pokud nemáme množárnu). Půdu vrstvíme podle frakcí od nejhrubší drenáže, přes střední hrubozrnnou až po vrchní jemnou. Vhodnou tyčinkou vytvoříme do půdy díru, do které vkládáme řízek (tímto způsobem jej nepoškodíme). Řízky zapouštíme pod úhlem cca 45° a dbáme na to, aby se vzájemně nedotýkaly. Truhlík umístíme do závětří a pečlivě zaléváme (půda nesmí schnout). Zhruba za měsíc se objeví první očka. Po této dob umístíme řízky dále do exteriéru a prodlužujeme délku slunečního svitu. Rostlinky nepřihnojujeme.
3) Tvarování
Červen je měsíc nejintenzivnějšího zaštipování rostlin. Je totiž chybou, pokud pro bonsai hledáme rostlinu s minimálními (pokud možno žádnými) přírůstky. Takové rostliny jsou neustále malými a slabými napodobeninami bonsají. My naopak potřebujeme dřevinu, která roste - vytváří hmotu, kterou my ovlivňujeme a jako sochař ji "umisťujeme" na místa, na kterých působí pro naše oko nejpříjemněji. Potřebujeme tedy stromek, kterému rostou větve a s1í kmen. Pak teprve můžeme s rostlinou pracovat; redukovat jí větve - odstraňovat ty, které rostou na nevhodných místech a dopěstovat nové. Nyní tedy přistupujeme k zaštipování výhonů. Tato činnost je popisována ve všech vydaných publikacích, tudíž jen telegraficky. Z nově rašících letošních prýtů nehty zaštípneme výhon za druhým až třetím listem u střídavého olistění a za první dvojicí listů u olistění vstřícného. Tím dochází k zakracování výhonů, jejich bohatému větvení a i ke zmenšování listů.Při redukci listů redukujeme případně i množství plodů na rostlině, aby se zbytečně nevysilovala. Zásadou je maximálně jeden plod na 10 - 15 zdravých listů (samozřejmě záleží na velikosti). U větších plodů ponecháváme raději ještě méně plodů než je uvedeno.
Pokud jsme nestihli tvarovat některé větve drátem, můžeme tak učinit i nyní. V práci nám však budou citelně překážet listy. Slabými drátky můžeme již nyní tvarovat polovyzrálé letošní přírůstky.
4) Hnojení
V tomto měsíci stále ještě normálně hnojíme. Ideálním je organické hnojivo. Hnojivým roztokem provádíme zálivku po 4 5 týdnech. Nehnojíme stromky kvetoucí a ty, které mají nasazeny plody - až do ukončení jejich tvorby. Jehličnany hnojíme méně.5) Ochrana před škůdci
Také v červnu je stále ještě vysoké nebezpečí poškození rostlin hmyzem. Z vajíček nakladených v dubnu a v květnu se vylíhly housenky a jiné žravé larvy, pro které je dobrým i tak malé sousto, jakým je naše bonsai. Stále tedy sledujeme zdravotní stav rostlin a hmyz okamžitě likvidujeme - nejlépe sběrem a mechanicky nebo chemicky příslušným postřikem. Proti jeho aplikaci na strom nám bonsaje skýtají mnoho vylepšení. Napadený stromek totiž můžeme cely přikrýt mikrotenovým nebo polyetylenovým sáčkem a aplikovat přípravek pouze otvorem v tomto sáčku. Působení insekticidu se tím mnohonásobně zvýší. Pokud nemáme možnost postřiku, můžeme korunky menších rostlin v přípravku namočit. Při této práci musíme dát pozor na ochranu pudy před potřísněním přípravkem. Zavazujeme tedy před aplikací celou misku do "igelitového" sáčku.Mechanický způsob likvidace hmyzu nemusí spočívat pouze v odstranění daného stádia hmyzu. Pokud se jedná o hmyz malý nebo je napadení silnější a je již poškozena převážná část listů, můžeme u většiny dřevin toto listí odstranit i s hmyzem. Listy, které vyrostou ze záložních pupenů budou menší a často i ve větším počtu.
6) Umístění
Pokud máme ideální podmínky pro umístění stromků - zahradu, hledáme na letní období místo v polostínu, nejlépe na okraji vodní plochy, která svým výparem zvyšuje vzdušnou vlhkost. Pokud tuto možnost nemáme, musíme v letním období stromky stínit. Každý den nejméně dvakrát (ráno a odpoledne) kontrolujeme vlhkost substrátu a snažíme se ho udržet stále vlhký. Omezováním zálivky u bonsají dosáhneme totiž spíše než zpomalení růstu jejího uhynu. Rostliny rozpálené poledním sluncem nezaléváme a nerosíme.V červnu můžeme již bez obav do exteriéru umístit i teplomilné bytové bonsaje. Při hledání místa pro tyto stromky musíme být ještě opatrnější. Zejména přímému slunečnímu záření je nesmíme vystavovat. Ideálním je takové místo, kam slunce již po jedenácté hodině nedopadá.
 |
|
|
|
|