ok
končí, vše co mělo být uděláno je hotovo - a v lednu můžeme začít znovu,
neboť tato práce není nikdy ukončena. I tvar mistrovské bonsaje musí být
neustále hlídán, dotvářen a opravován, jinak svůj tvar ztratí. A tak po
celou dobu našeho spolužití s bonsají musíme pečovat nejen o její "dobrou
výživu" a zdraví, ale také o její vzhled. Stává se členem naší rodiny,
vyžaduje naši péči a lásku a odmění se nám svou krásou, klidem, který z
ní vyzařuje, a přenáší se do nás a ve formě jakési záhadné energie nám
pomáhá v překonávání každodenních strastí a problémů.
V poslední kapitole se zaměříme na přezimování bytových bonsaji. Ani zde není možné dát jednoznačný recept. Každý byt (a místnost) poskytuje rostlinám jiné podmínky v souvislosti se způsobem vytápění, světlostí či expozicí (přivrácení určité světové straně). Bytové bonsaje jsou rostliny pocházející většinou ze subtropického či tropického pásma. Jedná se o dřeviny s vegetativním klidem cca 2 měsíce, kdy je pro ně optimální teplota + 10 až + 15°C.
Mezi těmito bonsajemi najdeme ještě skupinu vyžadující přezimování v "chladném bytě" (myrta, serissa, granátové jablko, azalky aj.), které snesou i nižší teploty, než bylo uvedeno. Najdeme jim tedy světlé, dobře větrané místo a kontrolujeme teplotu, která by neměla v žádném případě poklesnout pod 0°C.
Také další rostliny (lilek, fíkusy, citrusy aj:) budou vděčné za sezónní snížení teploty. Jak jsem však již uvedl, není to u těchto rostlin podmínkou a životní pochody u nich mohou probíhat po celý rok.
Prosinec je měsícem, kdy si v jeho posledních dnech berou stromky do bytu i ostatní naši spoluobčané. Většina bonsajistů však touží po tom, prožít sváteční dny vánoc s některým ze svých stromků, který díky svému tvaru muže vánoční stromek úspěšně nahradit.
Přenesení venkovní bonsaje do interiéru je však vždy citelný zásah do života rostliny. Přesto ale každý pěstitel a tvůrce bonsají touží po tom, aby mohl stromek např. ze zahrady přenést na čas do svého příbytku a více se tak těšit z jeho přítomnosti.
Nejméně problémů s touto změnou stanoviště máme v létě. Vzdušná vlhkost v interiéru se jen málo liší od té venkovní a kolísání teplot v místnosti je dokonce značně nižší, a tím i příznivější. Stromek snáší tento pobyt velmi dobře za předpokladu, že mu zabezpečíme odpovídající světelné podmínky. I tak by však délka pobytu bonsaje v místnosti neměla přesáhnout deset dní a návrat do exteriéru musí být opatrný s vyloučením přímého slunečního záření v prvních dnech. Jak již bylo na jiném místě knihy uvedeno, v jarním či podzimním období se přenášení stromků do místnosti raději vyhneme. Výjimkou může být slavnostní příležitost na 1 - 2 dny. Na jaře hrozí nebezpečí zchoulostivění rostliny a na podzim, kdy se stromek připravuje k zimnímu spánku, potřebuje být vystaven klimatickým vlivům s poklesem teplot.
Nejnásilnějším zásahem je tedy bezesporu přenesení bonsaje do interiéru na vánoce. Zde se vystavujeme reálnému nebezpečí probuzení rostliny z dormance - pokud nízké teploty před vánocemi trvaly dostatečně dlouho a pokud ji ponecháme v teple déle, než je pro daný druh možné.
Stromek je třeba na přenesení do interiéru připravit. Týden před Štědrým dnem jej přeneseme z jeho zimního stanoviště na místo, kde se teplota pohybuje mírně nad nulou. Místnost musí být světlá a dobře větraná. Po rozmrznutí substrátu půdu rosíme a zaléváme. 22. prosince bonsai umístíme v chladné místnosti s teplotou cca 10 - 15°C. Nyní je stromek připraven k tomu, aby mohl v naší přítomnosti strávit Štědrý večer. Bonsai nenecháme v teplém bytě déle než tři dny a opačným postupem zase teplotu pozvolna snižujeme. Na Silvestra muže být stromek znovu ve svém zimovišti. Pokud však náhle poklesly teploty hluboko pod bod mrazu, ponecháme jej raději v alespoň částečně chráněné prostoře a ven jej umístíme až při vhodném počasí s teplotami do -10°C.
Další možností, jak přivítat Nový rok, je způsob obvyklý v Japonsku a Číně, a to ozdobení interiéru rozkvetlou bonsají sakury či slivoně. Používá se jí rovněž jako oblíbeného novoročního dárku, a to zejména pro ženy, neboť je symbolem ženského půvabu.
Pokud si chceme připravit stromek tak, aby rozkvetl na konci roku, vyzvedneme jej ze zimoviště již po přejití prvních silnějších mrazů - cca koncem listopadu. Bonsai umístíme do skleníku, garáže či jinam, kde se teploty pohybují v rozmezí +5 - +15°C, kde můžeme větrat a kde je dostatek světla. Bonsai rosíme a zaléváme, přičemž pečlivě sledujeme rašení květních pupenů. Pokud probíhá rychleji než kalendář - snížíme teplotu a umístíme stromek na místo s teplotou +3 - +5°C, čímž proces rašení zastavíme, aniž poupatům ublížíme. Vykvetlou bonsai umisťujeme do interiéru s pokojovou teplotou maximálně na tři dny a pak ji zpětně navracíme do teploty +5 - + 15°C a po dvou dnech +3 - +5°C. Při těchto teplotách o ni pečujeme až do jara. Před mrazem ji však chráníme až do 15. května.
 |
|
|
|
|