istnáče
jsou nyní již zcela vybarvené. Chlorofyl je ukládán do rostlinných pletiv
na další rok a mráz rozkládá zbytky tohoto listového barviva do neuvěřitelné
škály barev od hnědé přes žlutou až do všech odstínů červené. Mám rád bonsaje
z listnáčů a jaro s podzimem mě v tom vždy utvrzují, neboť proměna těchto
dřevin v průběhu roku je neskutečným a úchvatným divadlem.
Desátý měsíc roku je však také trochu smutný, neboť se na několik měsíců odloučíme od toho, co máme rádi a co nás během roku často naplňuje životním optimismem. Od konce října až do března se (v těch nejdrsnějších podmínkách) totiž od bonsají odloučíme a poskytneme jim potřebný zimní spánek.
1) Získávání a přesazování
Nyní již můžeme bez obav vykopat všechny druhy dřevin zejména pokud jsme si je v předcházejících měsících řádně k vyzvednutí připravili. Pokračovat můžeme až do promrznutí půdy, kdy musíme práce přerušit. Pří přesazování z volné půdy je vhodné rostlinu neumisťovat do kontejneru nebo dokonce hned do misky, ale přesadit ji (pokud tu možnost máme) alespoň na rok do volné půdy na zahradě. Zeminu se snažíme v co největším množství přenést spolu s rostlinou z původního stanoviště. Pokud tuto možnost nemáme, musíme si zem namíchat. Stejné složení půdy platí i pro běžné přesazování:| druh dřeviny | dílů ornice | dílů rašeliny | dílů písku |
| listnáče (mimo vřesovištních) | 2 | 2 | 1 |
| vřesovištní rostliny (rododendrony, azalky, vřesy) | 3 | 1 | |
| jehličnany | 1 | 2 | 1 |
Do směsi přidáváme kostní moučku nebo jako náhradu některé z plnosložkových hnojiv.
Stejně tak můžeme nyní přesazovat i rostliny v miskách.
Pokud budeme zimovat bonsaje bez misek zapuštěné do země, začneme již nyní s přípravou záhonu pro tento způsob přezimování. Vyhovuje zejména mladším a kratší dobu pěstovaným bonsajím. Stromek vyjmeme z misky a s celým balem (je velice soudružný a prorostlý kořeny) jej uložíme do připravené jámy tak, aby byl v úrovni terénu. Bonsaje umisťujeme těsně vedle sebe a prostor mezi povrchem půdy a prvními větvemi ještě můžeme vyplnit spadaným listím Takto "osázený" záhon nezapomeneme vydatně zalít, což můžeme v případě nedostatku srážek př1ežitostně činit až do zámrazu.
2) Rozmnožování
Všechny vegetativní způsoby rozmnožování končí. Pokud si chceme vypěstovat bonsaje ze semen, máme k jejich získání a ošetření nyní nejvhodnější dobu. Je pravdou, že mnoho semen dozrává již v průběhu léta, ale pokud je nyní najdeme na místech jejich přirozeného opadu, máme ušetřenou část jejich předosevní přípravy.3) Tvarování
Listy opadaly, vynikla stavba koruny listnáčů a již od této doby přemýšlíme - co dál? Zhodnotíme letošní práci a vlastně již nyní můžeme ovlivnit vývin koruny v příštím roce vylamováním pupenů na místech, kde si nepřejeme nové výhony.Až do konce října provádíme základní řez některých listnáčů - zejména japonských javorů. Pokud nám nevyzrály některé letorosty, raději je odstraníme, neboť by v zimě namrzly a začaly by plesnivět, případně by byly napadeny hnilobou.
Až do zámrazu můžeme tvarovat drátem jalovce a borovice. Pokud se nám práce nepodaří dokončit do příchodu mrazů, přerušíme ji, neboť může dojít k citelnému poškození rostliny. Pokud máme možnost přenést bonsai na nezbytně nutnou dobu do interiéru, můžeme práce dokončit.
4) Ochrana před škůdci
Koncem října můžeme provést preventivní postřik proti škůdcům, kteří nakladli svá vajíčka do prasklin v borce nebo na větvičky a pupeny (Píďalka zhoubná, podzimní aj.).Pokud máme provedený preventivní postřik proti přezimujícímu hmyzu, hrozí nám v zimním období i různá houbová, plísňová a hnilobná onemocnění. Rovněž i v tomto případě se uchylujeme k některému z preventivních postřiků.
5) Umístění
Konec měsíce října je obdobím, kdy přistupujeme k zimování bonsají. Zimování má mnoho způsobů a ty zase mnoho variant. Prakticky každý pěstitel hledá způsob nejbezpečnějšího přezimování svých rostlin. Vychází přitom z klimatu v dané oblasti a samozřejmě také ze svých podmínek. Zde si musíme ujasnit několik hledisek, podle kterých zvolíme způsob přezimování:a) z jakých klimatických podmínek pochází rostlina, kterou chceme zazimovat;
b) jaké klimatické podmínky jsou v zimě v místech, kde bonsaje přečkají dobu do jara;
c) z čeho sou zhotoveny misky a zda jsou natolik kvalitní, aby mohly přečkat zimu s rostlinou venku.
V říjnu se tedy budeme zabývat rostlinami
citlivějšími, které mohou být poškozeny už i prvními mrazy. Jsou to bonsaje
často namrzající a vyžadující proto teploty +5 až -10°C (Acer burgerianum,
Gynkgo biloba aj.). U těchto dřevin dochází k namrzání letorostů, ale často
i kořenů, a tak volíme způsob zimování s ohledem na tuto náchylnost.
Pro přezimování těchto dřevin je
optimální chladná místnost (garáž, vzdušný sklep, nevytápěné domovní schodiště
veranda aj.). Opadavé stromky mohou být ve tmě, stále zelené budou potřebovat
"garáž s oknem". Nesmíme zapomenout na občasnou zálivku - cca jedenkrát
týdně a časté větraní. V nevětraných místnostech vzniká optimální prostředí
pro houbová onemocnění. Pokud nemáme možnost zimovat bonsaje ve vhodné
místnosti, musíme věnovat o to větší pozornost jejich zimování venku. Nejlepším
z těchto způsobů je zřejmě umístění bonsají do prázdného pařeniště. Misky
nastavíme vedle sebe a zhruba 5 cm nad úroveň misek je překryjeme hrabankou,
rašelinou nebo alespoň spadaným listím. Listím pečlivě vyplníme i prostor
mezi miskami. Sklo pařeniště natřeme vápnem, abychom zamezili přímému slunečnímu
svitu. Pokud nemáme ani pařeniště, musíme zimovat bonsaje uvedeným způsobem
pod širým nebem.
Stromky bychom měli vyjmout z misky,
kořenový bal může obalit drobnookým králičím pletivem jako ochranou proti
hryzcům a celý bal zapustíme do země. Přihrneme vrstvu 1 - 15 cm spadaného
listí a stromečky překryjeme bílou fólií. Tu však musíme umístit takovým
způsobem, aby v případě napadnutí sněhu na fólii nedošlo k rozlámání stromků.
 |
|
|
|
|