naší zeměpisné šířce dosahují teploty extrémních minusových
hodnot. Ve většině prací pokračujeme (pokud nám to mráz dovolí) stejně
jako v lednu. Dlouhé zimní večery bychom měli vyplnit i studiem literatury
či prohlížením fotografií špičkových bonsají v obrázkových publikacích.
I tato činnost má svůj značný význam. Japonec totiž na každém kroku naráží
na rostliny zpodobňující staleté stromy ať již v hale letiště či hotelu,
v obchodním domě, v prodejnách, ale i v parcích a zahradách. V soukromých,
ale i městských zahradách citlivá ruka zahradníka totiž dokáže mnohem víc
než vrchol u nás používaného zahradního umění – živý plot. Nám je tato
možnost odepřena a nezbývá nám, než se ke knize fotografií uchýlit jako
k jedinému dostupnému způsobu, jak do oka i do ruky toto umění dostat.
1) Získávání a přesazování rostlin
V případě počasí bez mrazu můžeme i nadále získávat předem připravené stromky z přírody. Dřevo je však stále velmi křehké – proto je třeba pracovat opatrně. Intenzivněji si připravu jeme vše potřebné k jarnímu přesazování.2) Rozmnožování a roubování
Nezapomínáme občas prohlédnout založené rouby. Písek nebo rašelina, ve které jsou umístěny, musí být mírně vlhký, jinak by začaly rouby vysychat. V místě, kde jsou umístěny, nesmí příliš vzrůstat teplota, aby nedošlo k jejich rašení. V únoru již začínáme s roubováním jehličnanů.U většiny dřevin může být nyní vyseto semeno do nádob. Pokud jsme dali tomuto způsobu přednost před vysetím do volné půdy hned po opadu semen, nezapomeneme čerstvě zaseté osivo v miskách právě nyní vystavit ven působení mrazů (stratifikace), aby došlo k odbourání chemických látek bránících předčasnému vyklíčení. Misky nezapomeneme chránit před ptáky, kteří jsou v zimním období velice aktivní ve vyhledávání potravy. Tento způsob je však jen velice primitivní náhražkou skutečné stratifikace. Semeno se totiž po dozrání dostane do klíčního klidu – což je stav, kdy semeno po oddělení od mateřského stromu je v příznivých podmínkách pro růst a přesto neklíčí. Názory na příčiny klíčního klidu se různí, avšak bezesporu jsou mezi základními příčinami semenné obaly, bioregulátory a nevyvinutost embrya.
a) Semenné obaly – některé semenné obaly mají buď tuhý kožovitý charakter (Jírovec maďal) nebo jsou tvořeny tvrdými sklerenchimatickými pletivy (peckovice). Tyto druhy obalů jsou však velice špatně prostupné pro vodu a plyny a někdy jsou vlastně jen mechanickou překážkou pro růst embrya. Chceme-li tedy urychlit vyklíčení těchto semen, musíme narušit obal. Z používaných způsobů je nejčastější skarifikace, macerace a spařování vodou.
b) Bioregulátory. Nejčastější bioregulátory, které ovlivňují klíční klid, jsou inhibitory. Do semene se dostávají současně se zásobními látkami. Enzymy, které zasahují do klíčení semene, jsou těmito inhibitory blokovány a jsou uvedeny v činnost teprve po odstranění jejich brzdícího účinku. Jelikož k největšímu přísunu inhibitorů dochází až v poslední fázi dozrávání, můžeme jejich obsah v semeni snížit tzv. předčasným sběrem, což je sběr ve fázi voskové zralosti. Semena sebraná takto zazelena a hned vysetá nepřeleží a na jaře vyklíčí. Tohoto způsobu se používá zejména u habru, lip a jasanu.
c) Nevyvinutost embrya. U některých dřevin nejsou embrya schopna vyklíčit ani při plné zralosti semene. Embryo je buď nedorostlé (jasan) nebo není ještě zcela diferencováno (Cesmína ostrolistá). Aby semeno mohlo vyklíčit, musí embryo nejdříve dorůst – u jasanu na celou délku semene, u cesmíny musí dojít k jeho diferenciaci.
Semena, která nejsou schopna hned po sklizni vyklíčit, se stratifikují, tj. ukládají za takových teplotních a vlhkostních podmínek, aby v nich proběhly počáteční vývojové fáze.
Stratifikace
Stratifikace není v žádném případě umělý zásah do života semene, ale jen vytvoření optimálních teplotních a vlhkostních podmínek. Teplota pro stratifikaci různých semen může být rozdílná, vlhkost je pro všechny druhy semen shodná. Nejlépe připravíme vlhké prostředí pro semena ve směsi čistého hrubozrnného písku a rašeliny. V případě nouze můžeme použít jen jednu z uvedených složek. Semeno se směsí rašeliny a písku mísíme nebo vrstvíme v poměru 1:2-3 (jeden díl semene a dva až tři díly písku nebo rašeliny či směsi obojího). Směs udržujeme po celou dobu stratifikace ve vlhkém stavu, s 60% vlhkostí. Této vlhkosti dosáhneme použitím cca 0,5l vody na 3kg suchého substrátu. Před stratifikací máčíme semeno 24 hodin ve vodě. Potřebnou teplotu zabezpečíme uložením stratifikační směsi se semenem ve sklepě, jamách vyhloubených v zemi, nebo i volně v přírodě.| Dřevina | Stratifikace při teplotě °C | Dní |
| Borovice vejmutovka | 3 - 5 | 20 - 60 |
| Borovice limba | 3 - 5 | 180 - 270 |
| Douglaska tisolistá | 3 - 5 | 14 |
| Habr obecný | 3 - 5 | 180 |
| Hrušeň obecná | 3 - 5 | 50 - 90 |
| Jabloň lesní | 3 - 5 | 70 - 90 |
| Jasan ztepilý | 3 - 5 | 210 |
| Javor klen | 1 - 5 | 60 |
| Javor mléč, babyka | 1 - 5 | 60 |
| Jeřáb ptačí | 3 - 5 | 120 |
| Lípa srdčitá, velkolistá | 3 - 5 | 150 - 180 |
| Třešeň ptačí | 3 - 5 | 70 - 100 |
| Brslen evropský | 10 - 15 | 90 |
| Dřín obecný | 3 - 5 | 280 - 300 |
| Trnka obecná | 3 - 5 | 100 - 120 |
Skarifikace
Semena s pevným osemením vyklíčí až tehdy, když je obal semene narušen - v přirozeném prostředí hydrolytickým účinkem vody - do té míry, že obal poruší vnitřní tlak semene. Jedním z umělých způsobů narušení osemení je i skarifikace - mechanické obroušení pevného obalu ostrohranným křemenným pískem v otáčivém kovovém bubnu. Používá se u peckovic, akátu aj.Hydrotermická příprava
Jeden z nejstarších způsobů předosevní přípravy, zejména u akátu a dřezovce trojtrnného. Semeno se zaleje horkou, téměř až vařící vodou, ve které se ponechá až do jejího úplného vychladnutí.Macerace
Při maceraci necháváme působit na semenné obaly různé žíraviny - nejčastěji se používá kyseliny sírové. Kyselina má semenný obal jen narušit, nesmí jej poškodit do té míry, aby pronikla k zárodku. Z tohoto důvodu je třeba semena po maceraci důkladně opláchnout vodou. Jelikož se jedná o náročnou metodu, používá se jí zřídka, např. při předosevní přípravě semen dřínu.Všechny uvedené způsoby předosevní přípravy většinou nevylučují stratifikaci - pouze zkracují délku jejího trvání. Rovněž délku stratifikace je třeba brát pouze orientačně. Semeno je třeba pravidelně kontrolovat - jeho zdravotní stav a klíčení. Při zjištění plísně nebo hniloby je třeba neprodleně napadená semena odstranit. Připravenost semen k setí poznáme podle prvních příznaků klíčení. Je však třeba zdůraznit, že u některých semen budeme čekat na tyto příznaky dost dlouho a nemusíme tedy propadat malomyslnosti - semena habru, lípy, brslenu, růže šípkové, dřínu, jasanu, hlohu, limby je třeba stratifikovat 6 - 12 měsíců, semena tisu a jalovce dokonce 2 - 3 roky. Z uvedených důvodů zřejmě ve většině případů opustíme myšlenku vypěstování si bonsaje od semínka a zvolíme některý z podstatně rychlejších způsobů, kterak výchozí stromek pro bonsai získat.
3) Tvarování
V případě příznivého počasí bez mrazu pokračujeme ve tvarování. Pokud hrozí nebezpečí zlomení větve při jejím ohnutí, uděláme pouze polovinu zásahu. V této době, kdy jsou ještě pupeny nevyvinuté, malé a pevné a nehrozí takové nebezpečí jejich vylomení, omotáme větve drátem. Ohneme je až na jaře, kdy bude stromek v plné míze a ke zlomení větve nedojde.4) Ochrana před škůdci
Pokračujeme v aplikaci postřiků proti přezimujícímu hmyzu tak, jak bylo popsáno v měsíci lednu. Přísně dbáme na stanovení koncentrace. Silnější roztok, než doporučuje výrobce, nám může rostlinu citelně poškodit.5) Umístění
Rovněž ve stanovišti rostlin se mnoho nezmění. Bonsaje jsou ve svých zimovištích. U choulostivějších druhů umístěných např. ve sklenících se nám může stát, ze rostliny předčasně vyraší. V takovém případě pro ně vyhledáme nejsvětlejší a nejvzdušnější místo. Nyní nesmí být v žádném případě vystaveny mrazům. Přes den, pokud se teplota pohybuje nad nulou, můžeme narašené stromky otužovat na zahradě. Pokud nám ve skleníku dokonce již vyraší listy, musíme je opatrně přivykat i na sluneční záření. Přímé oslunění však listy spálí. Pokud nám začínají rašit stromky zimované na studených chodbách či ve sklepech, není to až tak závažné. Bonsaje umístíme v této době na světlé okno v bytě.Toto předčasné rašení bonsají nás každopádně upozorní na chybu, kterou jsme při zimování udělali. Měli bychom se příště vyvarovat toho, aby pro dřeviny zimující v jakémkoliv "interiéru" stoupla teplota na delší dobu nad +5°C.
 |
|
|
|
|